Žižkovský tunel (pěší)
Žižkovský tunel, zvaný též Karlínský tunel, je pěší a cyklistický tunel pod kopcem Vítkovem v Praze spojující Karlín (Thámovu ulici) s Žižkovem (ústí do Tachovského náměstí) v severojižním směru. Celý tunel se stejně jako kopec nachází v katastrálním území Žižkov, karlínský portál je právě na hranici katastrálních území. Byl slavnostně otevřen 21. dubna 1951 a dokončen 19.[1] nebo 21. prosince[2] 1953[3] (téhož roku jako architektonicky příbuzný Letenský tunel pro automobily). Původně byl Žižkovský tunel určen i jako protiletecký kryt.
| Žižkovský tunel | |
|---|---|
 Pohled tunelem od Žižkova ke Karlínu, zde s fotografickou výstavou Jiřího Turka | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | Žižkov |
| Poloha | |
| Adresa | Žižkov,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′19,93″ s. š., 14°27′12,45″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Délka tunelu činí 303 m, šířka 4,4 až 4,8 m, maximální výška 3,40 m, převýšení 28,89 m s průměrným stoupáním 8,1 %. Železniční tunely Nového spojení od něj dělí jen 6 metrů horniny.
Tunel měl být doplněn ještě větví pro silniční vozidla (měla v Karlíně ústit do Šaldovy ulice), ale ta nebyla nikdy realizována. Existuje domněnka, že její stavba byla započata, ale žádné takové náznaky nebyly později nalezeny.
Tunelem prochází cyklotrasa A421.
V prosinci 2014 byl tunel oficiálně pojmenován, a to na Žižkovský tunel. Návrh podala radě hlavního města Technická správa komunikací, která jej připravila ve spolupráci s místopisnou komisí a městskou částí Praha 3.[4]
Sportovní využití
Atletický klub SK Jeseniova pořádá od roku 2008 každoročně v neděli ve druhé polovině dubna, kolem data výročí otevření, Běh tunelem. Prvního ročníku se zúčastnilo 7 závodníků, druhého ročníku 46 závodníků za účasti regionální televize Žižkov TV.[5]
Využití v roce 2020
Protiatomový kryt
Za dvojicí těžkých plechových dveří se nachází plně funkční protiatomový kryt s kapacitou 1200 osob určený pro případ jaderné války.[3] Kryt byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako protiatomový bunkr Parukářka v Praze 3), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály.[3] Kryt obsahuje 1053 metrů chodeb.[3] Kryt je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu (filtroventilace) je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze (v nouzovém případě) pohánět ručně.[3] V případě jaderné katastrofy lze celý Žižkovský tunel hermeticky uzavřít po celé jeho délce kulatými vraty.[3] Vrata byla tvořena cca 150 cm tlustými betonovými bloky, které by v případě potřeby byly přetaženy z komor vedle tunelu skrz tunel, nikdy se však nevyřešilo těsnění. [6]
Laboratoř
Za dalšími kovovými dveřmi se nachází prostora, která měla původně sloužit jako skladiště (odkladiště) mrtvol.[3] V těchto prostorách byla vybudována laboratoř – pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.[3] Zde je instalováno zařízení (urychlovač částic), laicky řečeno zmenšená verze urychlovače obdobného jaký je umístěn ve švýcarském CERNu.[3] Urychlovač je využíván k přesnému měření obsahu částic (a prvků) ve vzorcích hmoty.[3]
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovský tunel pro pěší na Wikimedia Commons - Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 195–197.
- Žižkovský tunel – 50 let
- Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, 12. díl, Karlín Archivováno 23. 6. 2007 na Wayback Machine. (DP kontakt, 4/2002, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.)
