Železniční trať Praha – České Budějovice

Od září 2005 probíhá kompletní rekonstrukce trati na IV. železničním koridoru. Rekonstrukce začala za stanicí Praha-Hostivař a postupovala směrem k Říčanům, první etapa oprav skončila ve Strančicích. Od roku 2008 probíhala rekonstrukce za stanicí Strančice směrem k Benešovu. V průběhu roku 2009 se počítalo i s opravou posledního úseku trati – mezi pražskou Hostivaří a hlavním nádražím, která se ovšem neuskutečnila a byla prováděna až od roku 2018.^[3]

Při kompletní rekonstrukci byly vyměněny koleje včetně pražců a podkladu, pod něhož byly umístěny antivibrační rohože, které by měly zmírnit hluk v okolí trati. Podél trati vznikly protihlukové zdi a valy. Zastávky a stanice byly kompletně opraveny, významnější stanice byly doplněny výtahy a upraveny pro bezbariérový přístup.

15. září 2009 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce 12 kilometrů dlouhého úseku Tábor – Doubí u Tábora. Trať byla zdvoukolejněna, zabezpečovací zařízení modernizováno, traťová rychlost byla zvýšena na 110 km/h, pro naklápěcí vlaky na 160 km/h, stanice a zastávky byly zrekonstruovány a vznikla nová zastávka Tábor-Čápův Dvůr.^[4]

15. března 2010 byla zahájena rekonstrukce úseku Benešov u Prahy – Votice, při níž byla trať zdvoukolejněna a na několika místech přeložena, čímž byla traťová rychlost zvýšena na 160 km/h. Současně je modernizováno zabezpečovací zařízení a stanice a jsou budovány protihlukové stěny. Výhybna Tomice a nádraží Bystřice u Benešova byly nahrazeny zastávkami.^[5]

30. listopadu 2011 byla otevřena asi dvoukilometrová přeložka trati u Votic, díky níž byla trať zkrácena o 122 metrů. Na této přeložce jsou dva tunely, Votický tunel o délce 590 metrů a Olbramovický tunel o délce 480 metrů, dva mosty a tři propustky. Traťová rychlost v úseku se zvýšila ze 100 na 150 km/h, pro naklápěcí vlaky až na 160 km/h. Stavba trvala přes dva roky.^[6]

V úseku mezi Benešovem a Voticemi byly vybudovány další přeložky a tunely, Zahradnický tunel o délce 1044 metrů, Tomický tunel I o délce 324 metrů a Tomický tunel II o délce 252 metrů.^[6] Všech pět nových tunelů bylo v srpnu 2012 zprovozněno. Celá stavba úseku Benešov u Prahy – Votice byla dokončena do konce roku 2013.^[7] Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží do k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.^[8]

V letech 2018–2021 proběhla modernizace úseku Praha-Vršovice (včetně) – Praha-Hostivař (mimo), v rámci které došlo k modernizaci stanice Praha-Vršovice (například přestavba nástupišť, prodloužení podchodu směrem k náměstí Bratří Synků), vybudování nového čtvrtého nástupiště, zároveň je trať do Hostivaře vedena přeložkou přes bývalé seřaďovací nádraží mimo zastávku Praha-Strašnice zastávka, která byla zrušena s příchodem jízdního řádu 2020/2021. Místo ní byla zřízena nová zastávka Praha-Eden a 24. září 2021 došlo ke zprovoznění stanice Praha-Zahradní Město. Nová trať je v celém úseku čtyřkolejná.^[9] Na opuštěném úseku trati chce město Praha vybudovat Drážní promenádu. V letech 1958–1964 byl v Praze mezi tratěmi 210 a 221 vybudován nákladový obchvat hlavního města, železniční jižní spojka. Mosty této jižní spojky v ulici V Korytech jsou opravovány společně s hlavní tratí.^[10]

Od 1. května 2018 zároveň probíhá stavba přeložky v úseku Sudoměřice u Tábora – Votice, která vede téměř celá v nové trase. Namísto původních stanic a zastávek byly zřízeny nové zastávky stejných jmen v posunuté poloze a nová stanice Červený Újezd u Votic. Trať je nově dvojkolejná a vede po čtyřech mostních estakádách a dvěma tunely. Celková délka nového úseku je 17 km, přeložkami došlo ke zkrácení o 2 km.^[11] Na tomto úseku bude po zavedení ETCS rychlost zvýšena na 170 km/h, pro vlaky s naklápěcí skříní až 200 km/h.^[12]

Dne 11. ledna 2021 Evropská komise schválila dotaci 160 milionů eur na modernizaci úseku Sudoměřice u Tábora – Votice. Vzhledem k problémům výstavby tunelu Mezno a úprav projektu (zvýšení rychlosti až na 200 km/h) došlo ke zdržení stavby. Provoz na původním úseku trati skončil 2. dubna 2022^[13], nová trať byla částečně zprovozněna začátkem července 2022. V září téhož roku došlo ke zprovoznění obou kolejí.^[14][15] Práce by měly být ukončeny v roce 2023.^[13]

Stará trať měla být původně snesena, ale dle dohody mezi Správou železnic a spolkem obcí Mikroregion Voticko by na ní měly vzniknout cyklostezky a in-line dráhy. V Heřmaničkách bude na místě původního nádraží vytvořena nová náves, v Ješeticích pak odpočinková zóna. Ve Střezimíři byl prostor původního nádraží a části původní trati směrem k Táboru zachován a vznikne zde dráha pro historické drezíny a v nádražní budově železniční muzeum, dále pak cyklotrasy, které budou propojeny se stávajícími a Greenways Praha–Vídeň.^[14]

V letech 2018–2020 došlo k rekonstrukci úseku Dynín–Ševětín, v rámci níž proběhla výměna kolejí na dvoukolejném úseku, rekonstrukce kolejiště stanice Dynín, která přestala sloužit pro cestující a na jejím zhlaví byla zřízena zastávka Dynín zastávka. Došlo také k mírnému posunutí zastávky Neplachov.^[16]

Od září 2019 probíhala stavba přeložky Soběslav – Doubí u Tábora, která vede v celém úseku v nové stopě podél dálnice D3, původní zastávka Doubí u Tábora a stanice Roudná byly zrušeny a nahrazeny novými zastávkami Doubí u Tábora a Myslkovice. Na trase se nachází Zvěrotický tunel, dvě estakády a přes trať je též převeden biokoridor.^[17] Provoz na tomto úseku byl zahájen 11. září 2022.^[15] Úsek je postaven na rychlostní maximum 185 km/h pro normální soupravy a 200 km/h pro naklápěcí soupravy.^[1]

Pravidelné osobní vlaky jsou v úseku Praha – Benešov u Prahy (úsek Čerčany – Benešov u Prahy integrován od 1. dubna 2017)^[18] integrovány do systému Pražské integrované dopravy (PID). Linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy měla od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií neformálně přiděleno označení S2, které však na starých elektrických jednotkách nebylo využíváno. Od prosince 2007 v rámci systému Esko má linka Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy označení S9. Od prosince 2008 byla zavedena na trati druhá linka systému Esko, S29 Praha-Vysočany – Strančice, která byla od prosince 2010 začleněna do linky S9. Od prosince 2011 byly vybrané spoje linky S9 prodlouženy až do stanice Praha-Horní Počernice, od prosince 2014 pak některé spoje do Čelákovic a od prosince 2015 až do Lysé nad Labem.

V letech 2016–2018 jezdily mezi Prahou a Benešovem v pracovní dny v dvouhodinovém intervalu též spěšné vlaky společnosti ARRIVA, které byly provozovány na komerční riziko a neplatil v nich tarif PID. Od prosince 2018 byly částečně nahrazeny spěšnými vlaky ČD linky R49 v závazku veřejné služby, které však jezdí pouze ve špičkách. Vlaky ARRIVA byly vedeny motorovými jednotkami 845, spěšné vlaky ČD jsou vedeny lokomotivami 163 s vozy Bdt v pracovní dny a Bdmtee o víkendu.

Provoz osobních vlaků mezi Prahou a Benešovem je zajišťován jednotkami řady 471. Základ taktu příměstských vlaků na trati je 30 minut (mimo nedělního dopoledne v úseku Strančice – Benešov u Prahy, kde je tou dobou interval šedesátiminutový), ve špičkách pracovních dnů je mezi Prahou a Říčany interval zkrácen na 15 minut.

Po trati jezdí i rychlíková linka Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice, ve smlouvě o závazku veřejné služby označovaná jako R17 (v letech 2009–2011 R7, v kapesních jízdních řádech ČD v letech 2011–2018 jako D10)^[19] a expresní vlaky Praha – Tábor – České Budějovice – (Linz/Český Krumlov) označované jako linka Ex7. Rychlíky jsou zpravidla vedeny lokomotivami 362, soupravy byly do JŘ 2020/2021 tvořeny převážně staršími rychlíkovými vozy řad B²⁴⁹ (popřípadě Bee²⁴³), BDs⁴⁴⁹ a A¹⁴⁹, popřípadě modernizovanými vozy Bbdgmee²³⁶, Bee²³⁸ či Bdpee²³¹.^[20] Od JŘ 2021/2022 jsou na rychlíky postupně nasazovány zejména modernizované vozy, doplněné staršími vozy 2. třídy řad Bee²⁴³, B²⁰⁹ (přeznačený vůz první třídy) a B²⁴⁹. Expresy jsou zpravidla vedeny lokomotivami 380 s modernizovanými vozy Bdpee, Bmz225 a ARmpee829, ve vytížených časech též mohou být doplněny staršími vozy.^[21]

Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha – Benešov u Prahy – Mezno využít v zastávkových vlacích vybrané druhy jednotlivých jízdenek a předplatní jízdenky Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic úseku Praha – Benešov u Prahy jsou umístěny žluté označovací automaty, označení jízdenek v ostatních stanicích zatím není možné, nicméně lze koupit jízdenku PID v pokladně i ve vlaku. V úseku Tábor – Planá nad Lužnicí je možné využít tarif Integrovaného dopravního systému Táborska. V úseku Ševětín – České Budějovice je od roku 2017 zaveden též tarif integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

• Železniční trať Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov

• Železniční trať Olbramovice–Sedlčany

• Železniční trať Tábor–Ražice
• Železniční trať Tábor–Bechyně
• Železniční trať Tábor – Horní Cerekev

• Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí
• Železniční trať České Velenice – Veselí nad Lužnicí

• Železniční trať Plzeň – České Budějovice
• Železniční trať České Budějovice – Černý Kříž
• Železniční trať České Budějovice – Summerau
• Železniční trať České Budějovice – Gmünd

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

• 
  stanice Praha hlavní nádraží (pásmo P)
• 
  stanice Praha-Vršovice (pásmo P)
• 
  zastávka Praha-Eden (pásmo 0)
• 
  stanice Praha-Zahradní Město (pásmo 0)
• 
  stanice Praha-Hostivař (pásmo 0)
• 
  zastávka Praha-Horní Měcholupy (pásmo B)
• 
  stanice Praha-Uhříněves (pásmo B)
• 
  zastávka Praha-Kolovraty (pásmo B)

V závorce jsou uvedena tarifní pásma systému Pražské integrované dopravy.

• 
  stanice Říčany (pásmo 1)
• 
  zastávka Světice (pásmo 1)
• 
  stanice Strančice (pásmo 1)
• 
  zastávka Mnichovice (pásmo 2)
• 
  zastávka Mirošovice u Prahy (pásmo 2)
• 
  stanice Senohraby (pásmo 3)
• 
  zastávka Čtyřkoly (pásmo 3)
• 
  zastávka Pyšely (pásmo 4)
• 
  stanice Čerčany (pásmo 4)
• 
  stanice Benešov u Prahy (pásmo 5)
• 
  zastávka Bystřice u Benešova (pásmo 6)
• 
  zastávka Tomice (pásmo 6)
• 
  stanice Olbramovice (pásmo 7)
• 
  stanice Votice (pásmo 7)
• 
  zastávka Heřmaničky (pásmo 8)
• 
  zastávka Ješetice (pásmo 8)
• 
  zastávka Červený Újezd u Votic zastávka (pásmo 8)
• 
  stanice Červený Újezd u Votic
• 
  zastávka Střezimíř (pásmo 9)
• 
  zastávka Mezno (pásmo 9)

V závorce jsou uvedena tarifní pásma Integrovaného dopravního systému Táborska a Integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje.

• 
  zastávka Sudoměřice u Tábora
• 
  stanice Chotoviny
• 
  stanice Tábor (pásmo A)
• 
  zastávka Tábor-Čápův Dvůr (pásmo B)
• 
  zastávka Sezimovo Ústí (pásmo B)
• 
  stanice Planá nad Lužnicí (pásmo C)
• 
  zastávka Doubí u Tábora
• 
  zastávka Myslkovice
• 
  stanice Soběslav
• 
  zastávka Řípec-Dráchov
• 
  stanice Veselí nad Lužnicí
• 
  zastávka Veselí nad Lužnicí zastávka
• 
  zastávka Horusice
• 
  zastávka Dynín zastávka
• 
  zastávka Neplachov
• 
  stanice Ševětín (pásmo 108)
• 
  stanice Chotýčany (pásmo 108)
• 
  stanice Hluboká nad Vltavou-Zámostí (pásmo 104)
• 
  zastávka Hosín
• 
  zastávka Hrdějovice (pásmo 102)
• 
  zastávka České Budějovice severní zastávka (pásmo 101)
• 
  stanice České Budějovice (pásmo 101)

• 
  stanice Praha-Královské Vinohrady
• 
  zastávka Praha-Strašnice zastávka
• 
  stanice Heřmaničky
• 
  stanice Ješetice
• 
  zastávka Červený Újezd u Votic
• 
  stanice Střezimíř
• 
  zastávka Mezno
• 
  zastávka Doubí u Tábora
• 
  stanice Roudná

• Dráha císaře Františka Josefa
• Železniční doprava v pražské aglomeraci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – České Budějovice na Wikimedia Commons
• [1] Informace o trati na ŽelPage
• [2] Historie železničních tratí
• [3] Konec dalších hradel
• [4] Průjezd trati Praha hl. n. – Benešov u Prahy s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 1–6)
• [5] Průjezd trati Benešov u Prahy – České Budějovice s uvedením všech dopravních bodů na trase (díly 6–14)
• [6] Vizualizace přeložky v úseku Sudoměřice – Votice