Žalm 121

Žalm 121 („Pozvedám své oči k horám“) je biblický žalm. V překladech, které číslují podle Septuaginty, se jedná o 120. žalm. V hebrejské předloze není nadepsán přesně tak jako předešlý a následující žalm, ale v této poněkud pozměněné podobě: Šir lama'alot (שִׁיר לַמַּעֲלוֹת, „Píseň k pouti“, přesněji však „Píseň pro stupně“).[1] Jedná se o druhý z řady patnácti žalmů, které mají v nadepsání podobnou upřesňující informaci. Podle některých vykladačů souvislé pásmo patnácti takto nadepsaných žalmů tvořilo jakýsi „zpěvník poutníků putujících do Jeruzaléma.“[2] Raši naproti tomu tvrdí, že takto nadepsané žalmy odříkávali levijci na patnácti stupních klesajících v Chrámu z dvorany Izraele do ženské dvorany a že je pro tento účel uspořádal a předem stanovil už král David.[3]

Užití v liturgii

V judaismu je žalm podle siduru recitován v rámci liturgie Borchi nafši (Žehnej duše má), a to po odpolední modlitbě o každém Šabatu v období mezi svátkem Sukot a Šabat ha-gadol.[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy