Šimon Stock
Simon Stock, v počeštěné podobě Šimon Stock (1164? Aylesford – 16. května 1265 Bordeaux), byl anglický poustevník, později generál řádu karmelitánů. Proslul zejména viděním, při němž mu Panna Maria předala hnědý škapulíř, jenž symbolizuje příslib spásy pro křesťana, který jej nosí. V římskokatolické církvi je uctíván jako světec, svátek má 16. května.
| Svatý Šimon Stock, OCarm. | |
|---|---|
 Panna Maria dává sv. Šimonovi škapulíř (obraz z 18. století) | |
| poustevník, generál řádu | |
| Narození | 1164? Aylesford (v hrabství Kent) |
| Úmrtí | 16. května 1265 Bordeaux |
| Svátek | 16. května |
| Místo pohřbení | Bordeaux, od roku 1951 Aylesford |
| Státní občanství | Anglické království |
| Řád | Řád karmelitánů |
| Vyznání | katolická církev |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | hnědý škapulíř |
| Patronem | karmelitánského řádu a města Bordeaux |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
O jeho životních osudech je známo velmi málo spolehlivých údajů. Narodil se pravděpodobně v roce 1164[1][pozn. 1] v obci Aylesford, která leží na jihovýchodě Anglie v hrabství Kent. Jeho otec byl hradním správcem. Když mu bylo dvanáct let,[3] odešel po neshodách s bratrem do ústraní, stal se poustevníkem a učinil slib čistoty.[1] Pobýval třicet let v dutině starého stromu[3] a odtud snad pochází i jeho příjmení (Stock = pařez), které je však známo až z doby po jeho smrti.[2]
Někdy po roce 1200 se připojil ke karmelitánům, které muslimové vyhnali ze Svaté země; rozhodli se proto přesídlit do Evropy a přišli i do Anglie. Zapůsobila na něj jejich mariánská úcta a přísná askeze. Žil potom v klášteře a studoval na Oxfordské univerzitě. Jako koadjutor (pomocník) generálního představeného cestoval v roce 1226 do Říma pro papežské potvrzení karmelitánského řádu.[4] Pak vedl několik let přísný kající život v pohoří Karmel,[1][3] ale muslimský nátlak ho přinutil k návratu do Evropy.
V roce 1245 se stal generálním představeným karmelitánského řádu[4] a v této funkci se staral o rozšíření řádu v Anglii i v ostatní Evropě. Zmíněný úřad zastával až do své smrti, která ho zastihla 16. května 1265 na vizitační cestě v Bordeaux; tam byl též pochován. V roce 1951 se jeho ostatky dostaly do Aylesfordu.[2]
Vidění Panny Marie
Karmelitánský řád musel čelit muslimskému útlaku i pomluvám, které o něm šířili jeho nepřátelé. Šimon Stock s úzkostí pozoroval nebezpečí, které řádu hrozilo, a prosil Nejsvětější Pannu o pomoc. V noci z 15. na 16. červenec 1251[5][pozn. 2] uviděl Pannu Marii v průvodu andělů. Podle svědectví Šimonova zpovědníka předala Panna Maria světci hnědý škapulíř s těmito slovy: „Milovaný synu, přijmi tento škapulíř tvého řádu jako znamení mého bratrství; je to znamení pro tebe a privilegium pro všechny děti z hory Karmel. Kdo v tomto šatu zemře, bude uchráněn věčného ohně. Hleď, je v něm znamení spásy, ochrana v nebezpečí a záruka pokoje a věčné smlouvy.“[4][5]
Škapulířem se původně nazývala součást řeholního, hlavně mnišského oděvu. Je to pás látky, asi 40 cm široký s otvorem pro krk a hlavu, který splývá z ramen vpředu i vzadu. Tento velký škapulíř[8] nosí někteří řeholníci (např. benediktini, karmelitáni, dominikáni a jiní) přes svůj svrchní šat.[9] Malý škapulíř jsou dva malé, čtyřhranné, tkanicemi spojené kousky látky, které věřící z nábožnosti nosívají pod svým normálním oblekem na krku tak, že jedna část jim splývá na prsou a druhá na zádech. Jde vlastně velmi zmenšený škapulíř řeholní, který je určen pro laiky, nečleny řádu. Zhotoven má být z téže tkaniny, jako škapulířové roucho příslušné řehole; proto karmelitánský škapulíř je z hnědé vlněné látky.[10] Na jednom kousku látky bývá obraz Matky Boží a na druhém obraz Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.[11][pozn. 3] Věřící tento škapulíř přijímají při zvláštním zasvěcujícím obřadu[8] z rukou kněze.[13] Už Šimon Stock začal rozšiřovat škapulíř i mezi laiky.[4]
Na počátku 14. století se Panna Maria zjevila papeži Janu XXII. a v tomto vidění přislíbila všem, kdo nosí karmelitánský škapulíř, další mimořádnou milost, totiž že je v první sobotu po jejich smrti osobně vyvede z očistce do ráje.[8][14][15] Jan XXII. pak 3. března 1322 vydal bulu „Sacratissimo uti culmine“, v níž potvrdil tento příslib Matky Boží, který bývá označován jako „sobotní privilegium.“[pozn. 4]
Karmelitánský škapulíř nosila řada významných osobností: král Ludvík IX. Francouzský, jeho matka Blanka Kastilská, anglický král Eduard II., císař Fridrich III. Habsburský a mnoho jiných;[4] od dětství ho nosil i Jan Pavel II.[14]
Úcta
Šimon Stock nebyl nikdy formálně kanonizován, v karmelitánském konventu v Bordeaux však byl již záhy po smrti uctíván jako světec a úcta k němu se rozšířila po celém řádu. Dvakrát byl učiněn pokus o jeho svatořečení. Proces však trval vždy tak dlouho, že každý pokus vždy upadl v zapomnění. [16] Byl zapsán i do Římského martyrologia, oficiálního seznamu světců římskokatolické církve.[17] Jeho kult byl povolen pro karmelitánský řád, pro Anglii, Irsko a pro Bordeaux.[2] Svátek má 16. května.[1]
Jeho atributem je škapulíř a často bývá znázorňován, jak ho přijímá od Panny Marie. Je patronem karmelitánského řádu a města Bordeaux.[2]
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon Stock na Wikimedia Commons - Šimon Stock na webu catholica.cz
- Šimon Stock na webu karmel.cz
