Černovír (Olomouc)

Přívlastek v první části jména sloužil mimo jiné k označení hluboké, nebezpečné vody. Osada tedy byla pojmenována podle polohy u nebezpečného vodního víru při přechodu přes řeku.^[4]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1249 (Crinivir). Původně byla zřejmě v majetku drobné šlechy, k roku 1429 je však již doloženo vlastnictví kláštera Hradisko, kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1784. Život vesnice byl vždy ovlivňován tokem řeky Moravy, jenž přinášela pravidelné záplavy a která zde byla proto ve 20. století regulována. Obyvatelé měli už od 13. století také povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány. Ačkoli se Černovíra výstavba olomoucké pevnosti přímo nedotkla, byly na jeho území vybudovány dva předsunuté forty, č. I a XXII. Byla zde také zřízena vojenská střelnice a hřbitov, na němž je pochováno mnoho vojáků různých národností zemřelých v době první světové války v blízké vojenské nemocnici. Od roku 1850 se Černovír stal samostatnou katastrální a politickou obcí, pod níž spadaly osady Klášterní Hradisko a do roku 1884 také Lazce. Samostatnost Černovíra skončila roku 1919 v souvislosti s vyhlášením tzv. Velké Olomouce, kdy byl spolu se svou osadou Klášterní Hradisko sloučen s městem Olomouc.^[5]

Vždy šlo o českou obec, v roce 1876 zde byla postavena česká škola, v níž byl dlouholetým řídícím učitelem Eduard Peřina, vznikl čtenářsko-pěvecký spolek a další. Ačkoli byl Černovír vesnicí převážně zemědělskou, velmi silné postavení zde mělo dělnické a antiklerikální hnutí. Kromě Sokola tak zde působila též Dělnická tělocvičná jednota (Černovír byl sídlem jejího 22. okresu), která si vybudovala vlastní Dělnický dům s tělocvičnou, a po vzniku republiky většina místních obyvatel (58 %) vystoupila z římskokatolické církve a vstoupila do nově založené Církve československé. Ta zde pak měla vlastní náboženskou obec pro Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko, která si na náměstí v letech 1938–1940 postavila husitský kostel – Sbor Prokopa Holého.^[5]

Dne 10. září 1991 bylo založeno ženské fotbalové družstvo Slovanu Černovír. V červenci 1997 byla čtvrť těžce poškozena povodní na řece Moravě, z 300 domů bylo 70 zcela zničeno.^[6] O dva roky později byl na Heydukově ulici postaven most přes Moravu firmou DT výhybkárna a mostárna Prostějov (je 15 m široký a 10 m vysoký).

• Černovírské slatiniště
• Chráněná krajinná oblast Litovelské pomoraví
• Přírodní památka Bázlerova pískovna
• Přírodní rezervace Plané loučky
• Naučná stezka Kol kolem Olomouce

• Boží muka v Polní ulici
• Dělnický dům
• Fort XXII
• Pomník popraveným účastníkům přerovského povstání
• Sloup Nejsvětější Trojice
• Vojenský hřbitov
• Znak opata Bönische

• 
  Sbor Prokopa Holého
• 
  Památník obětem světových válek na Frajtově náměstí
• 
  Vojenský hřbitov
• 
  Základní a mateřská škola
• 
  Kříž vedle kaple na ulici Černovírská
• 
  Boží muka na křižovatce ulic Na Partkách, Černovírská a Hlušovická
• 
  Boží muka na Frajtově náměstí

• Jindřich Hovadík, Rudolf Hradečný. 750. výročí Černovíra (1249–1999). Olomouc: Komise městské části 1 Černovír-Hradisko, 2000, 35 s. ISBN 80-238-6264-2

• Seznam kulturních památek v Černovíru (Olomouc)
• TJ Slovan Černovír

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Černovír na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Černovír v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Černovír v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)