Černá v Pošumaví
Obec Černá v Pošumaví (do roku 1950 pouze Černá,[4] německy Schwarzbach) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský, zhruba 18 km jihozápadně od Českého Krumlova u vodní nádrže Lipno. Rozkládá se na obou březích Vltavy. Žije zde 855[1] obyvatel.
Černá v Pošumaví | |
---|---|
![]() Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Černé v Pošumaví | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Horní Planá |
Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
Okres | Český Krumlov |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°44′17″ s. š., 14°6′38″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 855 (2024)[1] |
Rozloha | 50,47 km²[2] |
Nadmořská výška | 728 m n. m. |
PSČ | 382 23, 382 26 |
Počet domů | 242 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 7 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Černá v Pošumaví 46 382 23 Černá v Pošumaví starosta@cernavposumavi.cz |
Starostka | Irena Pekárková |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Černá v Pošumaví | |
Další údaje | |
Kód obce | 545457 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Části obce
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z 2. března 1268, kdy bylo jméno obce Na Hirzowe (Na Hirzově, německy Hirschau) uvedeno na darovací listině krále Přemysla Otakara II. jeho purkrabímu Hirzovi.[5] V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla osvobozena americkou armádou.[6]
Pojmenování obce
Obec v průběhu času měnila jméno:[5]
- 1268 Natschernerece (Na černé řece)
- 1284 Nachirnie
- 1483 Czerna
- 1530 Schwarczpach
- 1654 Sswarczbach
- 1720 Schwartzbach
- 1841 Schwarzbach
- 1880 až 1890 a 1921 až 1930 Černá obec[7]
Zaniklé obce
V dnešním katastrálním území Černé v Pošumaví došlo po roce 1945 k prudkému snížení počtu obyvatelstva, částečně vystěhováním německého obyvatelstva a pak výstavbou lipenské nádrže, kde došlo k částečnému nebo úplnému zániku sídel: Bednáře, Dolní Borková, Dolní Vltavice, Horní Borková, Hostínova Lhota, Hubenov, Jámy, Jestřábí, Kozí Stráň, Kramolín, Kyselov, Nová Lhota, Ořechovka, Pestřice, Radslav, Rybáře a Slavkovice.[5][8]
Těžba grafitu
Význam obce vzrostl v 18. století. V roce zažádal pražský purkrabí o vzorky tuhy, kterou tehdy dobývali sedláci nehornickou metodou. Pro zájem obchodníků a dále státní správy byla roku 1811 tuha vyhlášena za vyhrazenou nerostnou surovinu a její těžba se musela řídit báňským zákonem. Grafitové doly byly otevřeny Schwarzenbergy roku 1812. Tuhy se používalo k výrobě tužek ve Zlaté Koruně a v Českých Budějovicích[5] ve firmě Kooh-i-noor Hardtmuth. Většina ložisek tuhy byla zatopena přehradní nádrží, severněji u vsi Mokrá se dochoval portál Josefovy štoly – technická památka. Po roce 1958 byl v provozu jen důl Václav jižně u vsi Bližná. Roku 1998 byl zakonzervován a je využíván jako zdroj vysoce kvalitní vody.[9]
Obyvatelstvo
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/CernaVPosumavi_pocet_obyvatel.svg/220px-CernaVPosumavi_pocet_obyvatel.svg.png)
K prudkému poklesu obyvatelstva došlo z důvodu vysídlování německých obyvatel a poté částečně také kvůli výstavbě přehradní nádrže Lipno, která v Černé i okolí zatopila mnoho domů a hospodářských budov.
Vývoj počtu obyvatel: [10][11]
Rok | Celkem | Mužů | Žen | Bližná | Černá | Dolní Vltavice | Mokrá | Muckov | Plánička |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 2029 | 261 | 378 | 540 | 433 | 202 | 215 | ||
1900 | 2507 | 359 | 529 | 692 | 511 | 203 | 213 | ||
1930 | 2442 | 364 | 533 | 670 | 451 | 194 | 230 | ||
1950 | 711 | 91 | 268 | 68 | 138 | 75 | 71 | ||
1961 | 750 | 400 | 350 | 120 | 367 | 31 | 85 | 79 | 68 |
1970 | 845 | 431 | 414 | 124 | 486 | 39 | 63 | 92 | 41 |
1980 | 807 | 419 | 388 | 93 | 561 | 23 | 41 | 69 | 20 |
1990 | 796 | 413 | 383 | 100 | 582 | 18 | 26 | 55 | 15 |
2006 | 815 | ||||||||
2008 | 808 |
Chráněné části přírody
Obec je na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Přírodní rezervace
Přírodní památky
- Kotlina pod Pláničským rybníkem
- Olšina v Novolhotském lese
- Rašeliniště Kyselov
- Slavkovické louky
- Velké bahno
Zajímavost
Ve vsi se nachází nejvýše položené čapí hnízdo v České republice. Hnízdo je již více než 50 let pravidelně obýváno párem čápů bílých, kteří zde každoročně přivádějí na svět svá mláďata. [12]
Pamětihodnosti
Doprava
- Železniční stanice Černá v Pošumaví na trati České Budějovice – Černý Kříž je v Hůrce.[16]
- V Černé v Pošumaví je křížovatka silnic I/39, II/163 a III/1638.
- V Černé v Pošumaví a v Dolní Vltavici je přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou.[17] Z Dolní Vltavice jezdí na pravý břeh Vltavy přívoz.
- Na pravém břehu Vltavy je přeshraniční propojení s Rakouskem, a to Kyselov – Diendorf.[18]
Osobnosti
- Johann Weiß (politik) (* 1864), rolník, starosta a poslanec zemského sněmu[19][20]
Galerie
- Obecní úřad
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
- Socha svatého Jana Nepomuckého u vchodu do kostela
- Památník na místě bývalého hřbitova
- Památník obětem I. světové války
- Veřejný krucifix nad obcí
- Fotbalové hřiště
- Hotel Racek
- Most přes Černý potok
- Přívoz přes Lipno
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá v Pošumaví na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Černá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Černá v Pošumaví v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Černá v Pošumaví - Historie, památky, fotografie a turistické zajímavosti o obci Černá v Pošumaví na Lipno.cz
- Informační centrum Černá v Pošumaví