Čerčanská koupadla
Čerčanská koupadla jsou tradiční prvorepublikové říční lázně založené v roce 1904 na levém břehu řeky Sázavy v obci Čerčany[pozn. 1] (ve středním Posázaví, v okrese Benešov) asi 37 km jihovýchodním směrem od Prahy.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/Cercanska_Koupadla_2018.jpg/220px-Cercanska_Koupadla_2018.jpg)
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Praha%2C_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto%2C_po%C5%A1tovn%C3%AD_muzeum.jpg/220px-Praha%2C_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto%2C_po%C5%A1tovn%C3%AD_muzeum.jpg)
František Vávra
Říční lázně Čerčanská koupadla založil v roce 1904[2] čerčanský Okrašlovací spolek na pozemcích Františka Vávry[3] poté, co jim tento místní podnikatel povolil na svém pozemku (loukách podél řeky Sázavy) postavit zprvu jen několik dřevěných převlékacích kabin.[1] František Vávra byl původem ze staré mlynářské a obrozenecké rodiny a jeden z jeho příbuzných vlastnil barokní mlýn v Praze na pravém břehu u Vltavy v Petrské čtvrti.[1][pozn. 2][pozn. 3] V roce 1905[3] zakoupil František Vávra Spálenský mlýn v Čerčanech.[3][2] Ačkoliv bydlel v Praze v Myslíkově ulici ve vlastním činžovním domě, do Čerčan jezdil nejen pracovně, ale i s celou svojí rodinou za rekreací.[3][1][pozn. 4]
František Stejskal
Dcera Františka Vávry Jaroslava (rozená Vávrová) se provdala za továrníka Františka Stejskala, jehož finanční možnosti a láska ke sportu jej přivedly na myšlenku odkoupit v roce 1924[3] pozemky od svého tchána Františka Vávry.[1] A byli to právě František Stejskal se svojí manželkou Jaroslavou, kdo uskutečnili na bývalých Vávrovo loukách u Sázavy další zvelebení Čerčanských koupadel[2] a realizovali výstavbu tenisových kurtů,[2] koňských stájí a parkurové dráhy.[2][3][pozn. 5][pozn. 6]
Kromě rozšíření Čerčanských koupadel si zde manželé Stejskalovi postavili i vilku.[1] [pozn. 7] Poté, co Jaroslava Stejskalová zahynula v autě cestou z Čerčan do Prahy, její manžel vilu v roce 1947 prodal.[1] Ale koupadla a tenisové kurty si ponechal.[1] Láska k tenisu se z Františka Stejskala přenesla i na jeho syna (rovněž František) a také na jeho vnuka (také František, narozen v roce 1947, současný (2021) majitel Čerčanských koupadel).[1]
František Stejskal (syn)
Syn František Stejskal patřil k „prvorepublikové pražské smetánce“, byl společenský a jeho konexe zasahovaly až do rodiny Masaryků a Havlů.[1] V Praze navštěvoval Lucernu, jeho přítelem byl i český herec a Král komiků Vlasta Burian, který si do Čerčan jezdil zahrát tenis.[1][pozn. 8] Spojením Stejskalovy rodiny s pražskou Štvanicí získávaly sportovně Čerčany, kde se díky tomu mohly odehrávat i mezinárodní tenisové turnaje a exhibiční utkání.[1][pozn. 9]
Čerčanská koupadla disponovala za první republiky 86 převlékacími kabinami, které se i dlouhodobě a za úplatu pronajímaly zájemcům.[1] V době největšího rozkvětu bylo v čerčanských stájích ustájeno kolem desítky jezdeckých koní.[1] Jeden z nich, kůň jménem Vyšehrad, zvítězil v roce 1927 v derby ve Vídni.[1]
Návštěvníci koupadel
Česká herečka a operní pěvkyně Soňa Červená navštěvovala v dětství Čerčanská koupadla[pozn. 10]spolu se svým otcem českým kabaretiérem, humoristou, spisovatelem, hudebním skladatelem a zakladatelem kabaretu Červená sedma JUDr. Jiřím Červeným.[1] Také zde pobývali i další osobnosti například:[1]
- dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř Emil Artur Longen;[1]
- novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny Stanislav Kostka Neumann;[1]
- skaut, cestovatel, tramp, sportovec, spisovatel, publicista, redaktor, partyzán, historik trampingu a trampský písničkář Bob Hurikán;[1]
- filmový archivář, historik a publicista Myrtil Frída;[1]
- herečka Irena Kačírková;[1]
- operní pěvec a dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze Eduard Haken;[1]
- občas sem zavítal i filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista Jan Werich.[1]
- Návštěvníci koupadel
Koupadla po druhé světové válce
Po druhé světové válce a po únoru 1948 postupně přicházela v Čerčanech rodina Stejskalových o svůj majetek.[1] Byla zabrána plovárna a tenisové kurty, ze kterých vzniklo volejbalové hřiště, které si ale později místní tenisoví fandové v jednoduché podobě zase obnovili.[1] Postupem času byl celý areál koupadel zdevastován, převlékací kabiny říčních lázní byly rozbité, tenisová klubovna vyhořelá.[1]
Koupadla po sametové revoluci
Po sametové revoluci dostala v roce 1990[2] rodina Stejskalových polovinu[2] svých čerčanských pozemků zpět v restituci.[1] Nejprve zde vybudovali novou klubovnu a opravili převlékací kabinky říčních lázní.[1] Poté, co vykoupili zbývající část pozemků, které měla v držení místní tělovýchovná jednota, předělali i tenisové kurty (zastřešené nafukovací halou) a zřídili rekreační (turistický a vodácký) kemp.[1]
V roce 2019 prošel areál Čerčanských koupadel částečnou rekonstrukcí a dalším rozšířením. Říční lázně nabízejí (rok 2020) relaxaci na louce a koupání v Sázavě, je možno zde hrát nejen tenis, ale i plážový volejbal a rovněž využívat posilovnu pod širým nebem. Pro děti tu bylo zřízeno hřiště. Vodáci mohou areál využít jako nástupní nebo cílové místo plavby a mohou tu tábořit na přilehlé louce. V areálu je i občerstveni Na Čumendě jakož i sociální zázemí s možností turistického noclehu pod střechou.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
- Web. stránky říčních lázní „Čerčanská koupadla“ Archivováno 13. 2. 2021 na Wayback Machine.
- Čerčanská koupadla na Sázavě na YouTube – Datum: 16. července 2020; Stopáž: 01:24